Filmové projekty

Rodopská magie

Dokumentární trilogie, rok 2010

Rozsáhlé pohoří Rodopy v jižním Bulharsku patří mezi ona místa naší planety, o nichž se říká, že jsou „magická“. Od pradávných dob až k dnešním dnům se zde mísí několik historických kultur a náboženství, znějí zde omamné písně Orfea a současný folklor, stoupají vzhůru modlitby k mnoha bohům. V dnešní době, kdy je harmonie soužití citelně narušena, nacházíme v tomto kraji zapomenuté vazby s přírodou.
Je to jakási geneze obrazu světa, tak jak jí vnímali naši předchůdci a která je představena v jejím původním projevu.
Rodopská magie je trilogií o „magii“ a zároveň o realitě, která ji obklopuje…

Zobrazit více

Život zdejších obyvatel je životem na pomezí skutečnosti a mýtu, avšak to, zdá se, jim přináší pocit klidu a harmonie. Ten jejich současný obraz světa poněkud vybledl, ale zachoval si základní rysy rodopské kosmologie: nebe, země a „podzemní svět“ a jejich sepjetí.

Záměrem této filmové trilogie je představit pozoruhodné objevy současné bulharské archeologie: skalní hrad Perperikon, svatyně Orfea u vesnice Tatul, chrám Bohyně Matky,množství tráckých artefaktů a příběhy současných usedlíků.

Chce seznámit diváka s výraznou přítomností historických tradic v životě soudobých Rodopčanů, upozornit na kulturní a duchovní dědictví tráckých dob až do dnešních dnů, seznámit s mýty, legendami a folklorem zdejšího kraje. Vyhledává paralely s „identitou“ dnešní osobnosti.

Svalová dystrofie

Dokumentární film, rok 2009

Dokumentární film Svalová dystrofie přibližuje problematiku tohoto onemocnění a prostřednictvím odborného výkladu lékařů a na konkrétních lidských příbězích ukazuje jeho závažnost a důsledky.

Zobrazit více

Svalová dystrofie je progresivní svalové onemocnění, na které v současnosti neexistuje účinná léčba. Postihuje všechny věkové kategorie, nejčastěji se však projevuje v dětském věku. Postupným ochabováním svalstva dochází ke ztrátě schopnosti chůze a soběstačnosti. V těžších případech se postižené osoby stávají závislými na dýchacím přístroji.

Jedna bulharská diagnóza

Dokumentární film, rok 2009

Dá se život současného Bulharska popsat jednou diagnózou? Osobní diagnóza autorky se stává klíčem k odpovědí na tuto otázku a vede k zamýšlení nad podstatou celé současné bulharské společnosti.

Zobrazit více

Poznat současné Bulharsko je docela složitý úkol. Ne proto, že by mělo velkou rozlohu, je to poměrně malá země, avšak proto, že na rozdíl od ostatních evropských zemí, které jsou jíž křížem krážem procestované a zmapované, Bulharsko zůstává pořád tak trochu „tajemné“, jako vzdálený příbuzný, o němž toho mnoho nevíme, ale který nás pořad něčím provokuje a přitahuje.

Jednotlivé příběhy protagonistů seznamují s politickými, sociálními, kulturními a náboženskými poměry v současném Bulharsku a upozorňují na některé současné fenomény.

Otázka „Je současná bulharská společnost nemocná či nikoliv?“ a zevrubné hledání odpovědi na ni je hlavním tématem filmu. Film nedává jednoznačnou odpověď, avšak přispívá k pochopení, že vše záleží na tom, „jakýma očima se člověk na každý jev, a tedy i na současné Bulharsko, dívá.“

Tasovický Mojžíš

Dokumentární film, rok 2009

O životě sv. Klementa Maria Hofbauera

Zobrazit více

Bojka

Dokumentární film, rok 2008

O životním osudu mladé bulharské bohemistky Bojky Dobrevové – Hoffmannové (1975 – 2007) v Čechách.

Zobrazit více

Trienále

Dokumentární film, rok 2008

O obsahu a průběhu jednoho z nejvýznamnějších setkání umělců na české soudobé výtvarné scéně.

Zobrazit více

Mezinárodní trienále současného umění v Národní galerii v Praze představuje díla více než dvou set umělců, které by podle záměru kurátorů mělo spojovat to, že stojí mimo hlavní proud současného umění. Téma trienále zní "Re-reading the Future" (Nové čtení budoucnosti) Snaží se zmapovat, jak umění reaguje na neustálé zrychlování se světa, komunikace a mizení informací. „Nechtěný underground“ odkazuje na praotce postmoderny Marcela Duchampa a jeho výrok o tom, že velcí umělci zítřka se stáhnou právě do undergroundu.

Mobility

Dokumentární film, rok 2008

O samostatném výtvarném projektu „Mobility“ v rámci Mezinárodního trienále, zahrnující spolupráci institucí pěti zemí, České republiky, Polska,Finska, Bulharska a Portugalska.

Zobrazit více

“Mobility” zahrnují spolupráci pěti zemí, České republiky, Polska, Finska, Bulharska a Portugalska a retrospektivu kinetického umění (umění soustředěného na pohyb, světlo a čas) s názvem “Pohyb jako poselství“. Svým důrazem na pomíjivost a proměnlivost výrazu, kinetické umění předznamenalo motivy současného umění představeného na Mezinárodním trienále současného umění v Národní galerii v Praze.

Bojová umění aneb jednota osobností

Desetidílný dokumentární seriál, rok 2007

O podstatě a filosofii bojových dovedností člověka od nejstarších dob až k naším dnům. Filmy mají za cíl zmapovat naše evropské pocity při doteku života a smrti, snaží se odbourat stereotypní názor na bojová umění jako způsobu někoho efektně „zmlátit“. Jít cestou bojových umění je jednou z oněch alternativních cest poznání, umožňujících žít v harmonii s přírodními zákony.

Zobrazit více

1. O síle a slabosti

Člověk nezná hranice svých možností. Již od nejstarších let bojuje, aby přežil, ubránil sebe a svoji rodinu. Podle asijské filosofie na Dálném Východě má lidská bytost žít v souladu s přírodou. V západním pojetí se člověk již od doby renesance opájí pocitem osobní svobody a cítí bytostnou převahou nad vším živým.Tyto světonázorové rozdíly se prolínají i do vývoje bojových dovedností lidí a konkrétně do jedné z nejstarších z nich: do zápasu – v Evropě do řeckořímského zápasu a v Japonsku do zápasu sumo. Obě bojová umění nabízejí cestu k poznání vlastní síly a slabosti.

2. O mírností a násilí

V každodenním shonu a snaze splnit náročné životní úkoly přemáhají lidé sami sebe. Setkávají se někdy s nepochopením a s násilným chováním a často sami projevují agresi. Umění pěstních zápasů je staré tisíce let. V jejich průběhu se vytvořilo několik boxerských škol: evropský box, thajský box a kick box. Otázka, jak se člověk vyrovnává se svými dovednostmi a jak se může stát pánem svého chování, je podstatou tohoto dílu.

3. O prozřetelnosti a slepotě

Hledání vnitřního míru jedince v harmonii s vesmírem je podstatou i tradičních čínských bojových umění: thajt´i Juan, sing-i a pa-kua. Značný vliv na čínská bojová umění má původní čínské náboženství – taoismus.V čínském kung-fu se vytvořili dva směry: „vnější“ – tvrdé systémy, spojené se silovými údery a posilováním svalstva a „vnitřní“ –měkké systémy, soustředěné na rozvoj vnitřních sil a energie.

4. O vůli a marnosti

Pro spoustu lidí zůstává život věčnou hádankou jenom proto, že neusilují o životní změnu. Jeden z klíčů k této hádance nabízejí bojová umění, třebaže čínské přísloví praví, že trénovat kung-fu je jako „polykat hořké“. Důkazem toho jsou čínská bojová umění „šaolinské kung-fu“, „kudlanka nábožná“ anebo vietnamské bojové umění „viet-vo dao“. Kung-fu znamená dovednost nejen v boji, ale v kterékoli oblasti života – učí trpělivosti. Hedvábnou cestou se do Číny dostal z Indie i buddhismus, druhé náboženství po taoismu, které výrazně ovlivnilo bojová umění.

5. O pokoře a samolibosti

V současném světě, obklopeni dobrem, ale též vzrůstajícím násilím, pociťují lidé nedostatek lásky, úcty a zdvořilosti. Jakoby lidstvu došly ideály, k nimž vybízel čínský filosof Konfucius. Konfucianismus je třetím náboženství, které výrazně ovlivnilo čínské kung-fu. Techniky čínských „vnějších“ bojových stylů na jihu jsou krátké, ale velmi dynamické. Styly „hung gar“ a „wing čchun“ patří do této skupiny. Bojová umění učí jedince pokoře a skromnosti. Je někdy těžké překonat vlastní „ego“.

6. O vytrvalosti a skepsi

Bojové techniky nacházejí velmi široké uplatnění ve filmu. Tyto „filmové hity“, bohužel, často neodpovídají pravdě. Pod vlivem domácích a čínských bojových stylů na Okinawě vznikl nový styl, který Okinawci nazvali „te“-čili ruka. Byl založen především na technice boje holou rukou. Do Japonska se „karate“ dostalo v roce 1922. „Taekwondo“ korejsky znamená „cesta nohou a rukou“. Je to bojové umění, čerpající ze starodávné korejské metody boje beze zbraně, smíšené s čínskými vlivy. „Karate“ a „taekwondo“jsou ovlivněny buddhistickou filosofií zen, která je zaměřena na lidské duchovno a lidskou spiritualitu. Jednota intuice a akce je cílem zenové meditace v bojových uměních. Nejlepší „cestou“ bojovníka je jeho vlastní zkušenost.

7. O moudrosti a pýše

Slavný japonský samuraj Miamoto Musashi, po nesčetných vítězstvích a porážkách v boji s mečem, došel k poznání, že největším protivníkem je člověk sám sobě. Nejprudší rozvoj zaznamenal šerm v období středověku, kdy se umění meče stálo privilegiem kasty rytířů. Říká se, že meč je také „duší samuraje“. Původní samurajské „umění meče“ kenjutsu je předchůdcem soudobého bojového umění kendo „cesta meče“, jehož cílem je rozvoj duchovních hodnot bojovníka. Bojovým uměním, které se za doby samurajů prosadilo jako „bojové umění žen“ bylo „naginatajutsu“. Dnes pod vlivem šintoismu a zen-buddhismu i kyudo, umění lukostřelby, jako většina japonských bojových umění, slouží k duchovní přeměně jedince. Jedním z nejtěžších úkolů bojovníka a každého z nás je nezpychnout nad dosažením vrcholů.

8. O souladu a prohře

Nikdy nevíme, co je vítězstvím a co je porážkou. Darem života je každodenní zjištění, že svět je krásný i bez bojů a bez neustálého dokazování, jak velmi jsme „výjimeční“. Jemná cesta japonských bojových umění jujutsu, judo, aikido, aikijutsu je pro některé cvičence opravdu vlídnou, pro jiné je však těžkým životním údělem. Pochopit podstatu nejvyšší harmonie vesmíru a svou nedokonalost je jedním z nejtěžších úkolů bojovníka.

9. O tvořivosti a stereotypu

Kdyby každý člověk spatřoval v tom, co vykonává, „zázrak“, svět by byl vlídnější a laskavější.Těšit se z každodenního pohybu „mysli a těla“a z objevů nových rozměrů života je dnes obtížným úkolem, pro některé téměř nesplnitelným. Jak překonat stereotyp nám ukážou cvičenci brazilského bojového umění „capoeira“, indonéského bojového stylu „pencak silat“, filipínského „arnis“. Povede se to vždycky být kreativní?

10. O střízlivosti a fikci

To, k čemu lidé přirovnávají realitu, je někdy, bohužel, nereálná představa o tom, jak fungují mechanizmy života. Chceme existovat v „lepším“ světě a co pro to děláme? Všechna současná bojová umění mají za úkol lépe „zabydlet“ dnešního člověka ve světě protikladů, chtějí mu pomoci se ubránit a přežit jako bytost 21 století. Ta škála nových bojových směrů je obrovská, ale my se zastavíme jen u některých z nich: „systéma“, „FISFO, security systém“, „sambo“, „krav maga“, aj. Realita „boje“ je jiná než „utopie“ snů. Dají se sloučit v jedno?

Kaligrafie srdce

Dokumentární film, rok 2006

O smyslu a podstatě bojových umění.

Zobrazit více

O Praze s úsměvem

Dokumentární snímek, rok 2006

Praha očima amerického spisovatele a novináře ruského původu Borise Goldberga.

Zobrazit více

Mezinárodní bienále

Dokumentární snímek, rok 2005

O pražském Mezinárodním bienále v Národní galerii.

Zobrazit více

Horní Počernice

Prezentační image film, rok 2005

Zobrazit více

Hodina růží

Dokumentární film, rok 2004

O působení českých Salesiánů v Bulharsku. Koprodukce CT/ Golden Archer Productions.

Zobrazit více